Kostel z Metylovic
Podle lidové pověsti byl kostel převezen z Metylovic poté, co se tamní obyvatelé rozhodli postavit nový zděný kostel a původní dřevěný už nepotřebovali.
Kulturní památka · 16. století
Dřevěný kostel v Hrabové pochází z druhé čtvrtiny 16. století. Po ničivém požáru v roce 2002 byl obnoven jako dobová kopie a znovu posvěcen.

O kostele
Kostel nese typické rysy dřevěné lidové architektury severní Moravy a Horního Slezska. Hlavní a boční vstup do lodi zdobily dva pozdně gotické portály ve tvaru oslího hřbetu, zatímco půlkruhový portál mezi presbytářem a sakristií už nesl znaky rané renesance.
Po staletí byl kostel společný pro Hrabovou i sousední Hrabůvku. Místní v něm měli svá stálá místa se jmény na lavicích — muži nahoře na kůru, ženy dole v lodi. Silueta kostela dodnes tvoří dominantu znaku městského obvodu Hrabová.
Historie
po 1522
Podle znaleckého posudku Ing. Josefa Kyncla pocházelo dřevo na stavbu z jedlí pokácených po roce 1522. Požár v roce 2002 vzorky dřeva poškodil, vznik kostela se proto klade do druhé čtvrtiny 16. století podle architektonických prvků — stavba stojí na pomezí pozdní gotiky a rané renesance.
1564
Nápis vpravo od hlavního portálu do lodi oznamoval, že ve třetí postní středu roku 1564, tj. 1. března 1564, zemřel Jira Cholewa z rodu hrabovských fojtů. Je to první hodnověrný doklad existence kostela; nápis se dochoval až do požáru v roce 2002.
1564–1573
Interiér kostela dostal novou freskovou výmalbu.
1580
10. prosince 1580 slíbil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský držiteli paskovského panství Ctiborovi Syrakovskému z Pěrkova poslat do Hrabové katolického kněze. Je to první písemný pramen o zdejší duchovní správě.
1615
Hrabovským farářem se stal kněz Vojtěch. Později, v 17. století, přešlo sídlo farnosti do Paskova a Hrabová se stala jeho filiálkou.
1660
Opavský zvonař Hans Knauff ulil dva zvony o hmotnosti přibližně 432 a 308 kg. Menší z nich vydržel až do požáru v roce 2002.
1780
18. listopadu vznikla v Hrabové lokálie — místní duchovní správa s farními právy, formálně podřízená Paskovu. V letech 1780–1781 byla postavena zděná fara.
1787
Před průčelí kostela byla postavena nová štenýřová věž. Stará věž stála pravděpodobně na hřebeni střechy nad lodí.
1848
Farníci umístili na kůr první varhany k doprovodu liturgie.
1890
6. června dosáhl lokální kaplan Ignác Kocvrlich povýšení lokálie na samostatnou farnost a stal se prvním hrabovským farářem od 1. poloviny 17. století. K farnosti tehdy patřila i sousední Hrabůvka.
1911
Po vysvěcení kostela Panny Marie Růžencové v Hrabůvce (1910) vznikla 11. listopadu 1911 samostatná farnost Hrabůvka. Dřevěný kostel dál sloužil Hrabovanům.
1945
30. dubna prostřelil věž při osvobozovacích bojích dělostřelecký granát; hrabovští řemeslníci ji brzy opravili.
2002
2. dubna v časných ranních hodinách kostel téměř do základů vyhořel.
2004
30. října byly posvěceny nové zvony sv. František z Assisi a sv. Klára. 27. listopadu kostel slavnostně vysvětil ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.
2024
Vyšlo druhé, aktualizované a rozšířené vydání publikace PhDr. Martina Slepičky.
Zdroje: M. Slepička, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové (2. vyd. 2024) a z ní vycházející heslo na Wikipedii; úvodní slovo k 2. vydání publikace.
Pověsti
Podle lidové pověsti byl kostel převezen z Metylovic poté, co se tamní obyvatelé rozhodli postavit nový zděný kostel a původní dřevěný už nepotřebovali.
Jiná pověst vypráví, že kostel měl původně stát na Prašivce, aby to k němu měli blíž i farníci z Hrabůvky. Den po navezení dřeva však byly díly stavby záhadně přeneseny na místo, kde kostel stojí dodnes.

2002–2004
V časných ranních hodinách 2. dubna 2002, v noci po Velikonočním pondělí, kostel téměř do základů vyhořel — pravděpodobně kvůli závadě na elektroinstalaci. Oheň roztavil i zvon z roku 1660.
Díky úsilí Biskupství ostravsko-opavského, městského obvodu Hrabová, Národního památkového ústavu (územního odborného pracoviště v Ostravě) a farnosti byl kostel obnoven jakodobová kopie s využitím fragmentů původní stavby. Projekt vypracoval Ing. arch. Antonín Závada, interiér navrhl Ing. arch. Marek Štěpán a stavbu provedli řemeslníci firmy Juráň s.r.o. z Francovy Lhoty u Vsetína pod vedením Ing. Karla Juráně.
Slavnost výročí posvěcení kostela slaví farnost na podzim — termín najdete vpořadu bohoslužeb.

Publikace
PhDr. Martin Slepička, Ph.D.: Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Dějiny, památky a duchovní správa hrabovské farnosti.
Druhé, aktualizované a rozšířené vydání vydal v roce 2024 Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová (359 stran, ISBN 978-80-88399-17-9). Oproti prvnímu vydání z roku 2015 je téměř dvojnásobné a celobarevné, s mnoha novými fotografiemi.
Návštěva
Prohlídku domluvíte se správcem kostela Jiří Kroček telefonicky zhruba 3 dny předem. Volejte prosím v odpoledních hodinách.
+420 608 241 005Panoramatickou prohlídku kostela si můžete projít online na virtualtravel.cz.
Otevřít prohlídkuul. Jestřábského, 720 00 Ostrava-Hrabová.
Kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 32601/8-232.
Na mši svatou jste vítáni kdykoli — časy najdete v pořadu bohoslužeb. Farnost se zapojuje také do celostátní Noci kostelů.