O kostele

Dřevěná stavba na pomezí gotiky a renesance

Kostel nese typické rysy dřevěné lidové architektury severní Moravy a Horního Slezska. Hlavní a boční vstup do lodi zdobily dva pozdně gotické portály ve tvaru oslího hřbetu, zatímco půlkruhový portál mezi presbytářem a sakristií už nesl znaky rané renesance.

Po staletí byl kostel společný pro Hrabovou i sousední Hrabůvku. Místní v něm měli svá stálá místa se jmény na lavicích — muži nahoře na kůru, ženy dole v lodi. Silueta kostela dodnes tvoří dominantu znaku městského obvodu Hrabová.

Historie

Pět století v datech

  1. po 1522

    Stavba z jedlového dřeva

    Podle znaleckého posudku Ing. Josefa Kyncla pocházelo dřevo na stavbu z jedlí pokácených po roce 1522. Požár v roce 2002 vzorky dřeva poškodil, vznik kostela se proto klade do druhé čtvrtiny 16. století podle architektonických prvků — stavba stojí na pomezí pozdní gotiky a rané renesance.

  2. 1564

    První doklad existence kostela

    Nápis vpravo od hlavního portálu do lodi oznamoval, že ve třetí postní středu roku 1564, tj. 1. března 1564, zemřel Jira Cholewa z rodu hrabovských fojtů. Je to první hodnověrný doklad existence kostela; nápis se dochoval až do požáru v roce 2002.

  3. 1564–1573

    Fresková výmalba

    Interiér kostela dostal novou freskovou výmalbu.

  4. 1580

    Katolická duchovní správa

    10. prosince 1580 slíbil olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský držiteli paskovského panství Ctiborovi Syrakovskému z Pěrkova poslat do Hrabové katolického kněze. Je to první písemný pramen o zdejší duchovní správě.

  5. 1615

    První doložený farář

    Hrabovským farářem se stal kněz Vojtěch. Později, v 17. století, přešlo sídlo farnosti do Paskova a Hrabová se stala jeho filiálkou.

  6. 1660

    Dva barokní zvony

    Opavský zvonař Hans Knauff ulil dva zvony o hmotnosti přibližně 432 a 308 kg. Menší z nich vydržel až do požáru v roce 2002.

  7. 1780

    Hrabovská lokálie

    18. listopadu vznikla v Hrabové lokálie — místní duchovní správa s farními právy, formálně podřízená Paskovu. V letech 1780–1781 byla postavena zděná fara.

  8. 1787

    Nová věž

    Před průčelí kostela byla postavena nová štenýřová věž. Stará věž stála pravděpodobně na hřebeni střechy nad lodí.

  9. 1848

    První varhany

    Farníci umístili na kůr první varhany k doprovodu liturgie.

  10. 1890

    Samostatná farnost

    6. června dosáhl lokální kaplan Ignác Kocvrlich povýšení lokálie na samostatnou farnost a stal se prvním hrabovským farářem od 1. poloviny 17. století. K farnosti tehdy patřila i sousední Hrabůvka.

  11. 1911

    Hrabůvka odchází

    Po vysvěcení kostela Panny Marie Růžencové v Hrabůvce (1910) vznikla 11. listopadu 1911 samostatná farnost Hrabůvka. Dřevěný kostel dál sloužil Hrabovanům.

  12. 1945

    Zásah věže

    30. dubna prostřelil věž při osvobozovacích bojích dělostřelecký granát; hrabovští řemeslníci ji brzy opravili.

  13. 2002

    Požár

    2. dubna v časných ranních hodinách kostel téměř do základů vyhořel.

  14. 2004

    Obnova a nové posvěcení

    30. října byly posvěceny nové zvony sv. František z Assisi a sv. Klára. 27. listopadu kostel slavnostně vysvětil ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz.

  15. 2024

    Nové vydání knihy o kostele

    Vyšlo druhé, aktualizované a rozšířené vydání publikace PhDr. Martina Slepičky.

Zdroje: M. Slepička, Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové (2. vyd. 2024) a z ní vycházející heslo na Wikipedii; úvodní slovo k 2. vydání publikace.

Pověsti

Jak se kostel dostal do Hrabové

Kostel z Metylovic

Podle lidové pověsti byl kostel převezen z Metylovic poté, co se tamní obyvatelé rozhodli postavit nový zděný kostel a původní dřevěný už nepotřebovali.

Dřevo z Prašivky

Jiná pověst vypráví, že kostel měl původně stát na Prašivce, aby to k němu měli blíž i farníci z Hrabůvky. Den po navezení dřeva však byly díly stavby záhadně přeneseny na místo, kde kostel stojí dodnes.

Ohořelé trosky dřevěného kostela po požáru v dubnu 2002, v popředí hřbitovní kříže
Kostel po požáru, duben 2002

2002–2004

Požár a obnova

V časných ranních hodinách 2. dubna 2002, v noci po Velikonočním pondělí, kostel téměř do základů vyhořel — pravděpodobně kvůli závadě na elektroinstalaci. Oheň roztavil i zvon z roku 1660.

Díky úsilí Biskupství ostravsko-opavského, městského obvodu Hrabová, Národního památkového ústavu (územního odborného pracoviště v Ostravě) a farnosti byl kostel obnoven jakodobová kopie s využitím fragmentů původní stavby. Projekt vypracoval Ing. arch. Antonín Závada, interiér navrhl Ing. arch. Marek Štěpán a stavbu provedli řemeslníci firmy Juráň s.r.o. z Francovy Lhoty u Vsetína pod vedením Ing. Karla Juráně.

30. 10. 2004
posvěcení zvonů sv. František z Assisi a sv. Klára, předání klíčů
27. 11. 2004
posvěcení kostela biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem

Slavnost výročí posvěcení kostela slaví farnost na podzim — termín najdete vpořadu bohoslužeb.

Obálka knihy Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové od Martina Slepičky, za ní stoh dalších výtisků

Publikace

Kniha o hrabovském kostele

PhDr. Martin Slepička, Ph.D.: Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. Dějiny, památky a duchovní správa hrabovské farnosti.

Druhé, aktualizované a rozšířené vydání vydal v roce 2024 Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová (359 stran, ISBN 978-80-88399-17-9). Oproti prvnímu vydání z roku 2015 je téměř dvojnásobné a celobarevné, s mnoha novými fotografiemi.

Úvodní slova k novému vydání

Návštěva

Prohlídky kostela

Prohlídka s průvodcem

Prohlídku domluvíte se správcem kostela Jiří Kroček telefonicky zhruba 3 dny předem. Volejte prosím v odpoledních hodinách.

+420 608 241 005

Virtuální prohlídka

Panoramatickou prohlídku kostela si můžete projít online na virtualtravel.cz.

Otevřít prohlídku

Kde kostel najdete

ul. Jestřábského, 720 00 Ostrava-Hrabová.
Kulturní památka, rejstříkové číslo ÚSKP 32601/8-232.

Mapy.cz

Na mši svatou jste vítáni kdykoli — časy najdete v pořadu bohoslužeb. Farnost se zapojuje také do celostátní Noci kostelů.